Salsa a Céčka

Řeknu Vám, že někdy teda řešíme dilema, když se máme rozhodnout, na jakou soutěž jet a jakou vypustit. Tak třeba v sobotu 15.11.2008 byla soutěž v Příbrami, Mistrovství v salse v Chrasti a ještě jsme přemýšleli o „megamonstrózní“ výpravě Petra Zabystrzan do Vídně. V pondělí se sešly zase dvě soutěže – Praha a Hradec… Zvažovali jsme, že bychom - až na tu výpravu – mohli teoreticky a snad i prakticky stihnout všechno.

V pátek večer jsme začali vymýšlet salsu a bylo jasný, že Příbram padá a na celé dopoledne se náš obývák změnil v tréninkový sál salsy. Jakžtakž jsme to dali do kupy a Ondrovi nastal další problém: co na sebe? :-) Prezence byla asi do 16:45, nás trochu zdržela menší zácpa v Praze a zastávka v McDrive, aby si Ondra mohl dát na cestu ještě cheese a hranolky. Nakonec jsme měli co dělat, abychom to stihli včas.

Zbylo na nás startovní číslo 1. Rychle jsme si to projeli a byli jsme sami zvědaví co předvedeme potom na ostro. :-) Z celkem 14 párů postupovaly do semifinále jen čtyři páry a zbylých deset mělo šanci utkat se o šest postupových míst v redancu.

Po pár minutách začalo semifinále. Porota do finále poslala šest párů. Finále probíhalo až večer po deváté v rámci plesu tanečníků. Atmosféra byla výborná, protože chrastecká sokolovna byla naplněná do posledního místa. My jsme šli na řadu jako první a ani jsme to tak moc nezkazili. Nebylo to úplně stoprocentní, ale nám se tančilo dobře a byli jsme s výkonem spokojení. Jenže letos se účastnili i tanečníci, kteří byli salsou přímo odkojeni a ti měli přeci jen výhodu. I když… jen jeden nás porazil. Skončili jsme na druhém místě a z Chrasti jsme si teda letos odvezli o jednu příčku vyšší umístění než loni a jsme Vicemistři ČR v salse pro rok 2008.

Přes noc jsme přehodili ze salsy na standard a hurá do Ústí nad Labem na první Céčkovou soutěž. Waltz, tango i valčík jsme tančili celkem v pohodě, ale přišla premiéra slowfoxu a v tom jsme se vůbec necítili pevní v kramflecích. Porota to asi viděla stejně a dostali jsme za něj jen jeden kříž. Před quickstepem mi Ondra říká:„ Neboj, teď odtančíme quickstep jak nikdy v životě a bude to dobrý.“ To jsem ještě nevěděla, co to znamená odtančit quickstep jak nikdy v životě… :-) Teď už jsem chytřejší a vím, že to znamená se nejdřív s kdekým srazit (je jedno, kdo za to může, protože někdy tam prostě nikdo nevidí), pak pobourat květináč a stupeň vítězů a málem skončit na stole před paní Bartůňkovou. :-D Ale zase jsme na sebe upozornili :-) Finále nám nakonec uteklo o jeden jediný kříž. Škoda, ale c’est la vie… A na první soutěž to není až tak úplně špatný.

Volné pondělí využil pro svou soutěž pan Brožovský. Pohár TŠ Astra Praha se konal v KD Ládví. Parket byl výborný a dost velký. Chtěli jsme sice postoupit aspoň do semifinále, ale když jsme viděli, jak se tam ostatní páry roztancovávají, zůstali jsme raději nohama pevně na zemi. Tančilo se vážně dobře, sice nás ve skupině bylo deset párů, ale ani jsme se s nikým nesrazili. Dokonce i slowfox se nám tančil o poznání líp než v Ústí. Možná to bylo i tím, že jsme ho večer v obýváku zkoušeli pořád dokola. A ono to vyšlo: postoupili jsme do semifinále – hurá!!! Ačkoli se parket nezmenšil, bylo tam přeci jen najednou celkem těsno. Dvanáct párů je dvanáct párů a některé jsou i dost velké, jako třeba Standa a Irča Sochorovi, kteří od vstupu do registrovaných předvádí opravdu spanilou jízdu :-) Ohlašují se páry postupující do finále. Mezi nimi i pár číslo 13 Ondřej Rydl a Iveta Prchalová. To je hodně příjemné překvapení. Vážně jsme to nečekali. Celé finále se tančilo zase dobře až na okamžiky, kdy byl v blízkosti jeden konkrétní pár, který se vážně vyhýbat neumí a pojem „parketová moudrost“ asi nikdy neslyšel :-) Hotovo, dotančeno. Jdu pro výsledky, abychom se mohli co nejdřív sbalit a odjet ještě do Hradce, kde bychom rádi vyhráli, protože jsme jediní přihlášení v naší kategorii. :-) Koukám na křížky a nějak mi nedochází umístění 1/20. „Ondro, ty vogo, my jsme to vyhráli!“ „Kecáš! Fakt?“ To jsme fakt fakt fakt nečekali. Mazec.

Cena Bonstepu v Hradci Králové probíhala na daleko menším parketě. V kategorii Hobby dospělí LAT přijelo místo přihlášených 15 párů 35 a organizátoři nestíhali. Celá soutěž se tím prodloužila o několik hodin. Maminky způsobily rozruch svými stížnostmi, ale to bylo asi tak všechno. Měli jsme si původně s Ondrou odtancovat jen dva tance, vzít si diplom a kytku a jet domů, jenže nakonec dorazil i Ríša Boguaj s Luckou Huškovou, a tak jsme museli čekat a odtancovat si všech pět tanců. Ríša s Luckou vyhráli slowfox, my ten zbytek. Další čekání na vyhlášení a doma jsme byli až večer. Ale hlavně, že byla sranda. Vzali jsme to jako practice a teď se můžem vytahovat, že jsme za jeden den získali dvě první místa na dvou různých soutěžích. :-D